Vaše dotazy | webmail SOU  | webmail SOŠ  |  Bakaláři  | předběžná omluvenka  | autor stránek

 

naše logo

menu

vyhledávání

 
 

naše škola

naše škola

naši studenti

Školní vzdělávací programy

přesný čas

kalendář























historie SOŠ a SOU


Z historie právních předchůdců SOŠ a SOU Neratovice
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště je škola s právní subjektivitou, jejímž zřizovatelem je Středočeský kraj. SOŠ a SOU Neratovice vychovává a vzdělává žáky v oborech vzdělání strojírenského, stavebního a ekonomického zaměření, dále kadeřník, prodavač – smíšené zboží a kuchař - číšník pro pohostinství a ve čtyřletém oboru vzdělání veřejnosprávní činnost. V současné době škola zabezpečuje komplexní přípravu na budoucí povolání 720 žákům ve tříletých oborech vzdělání a 110 žákům ve čtyřletém oboru vzdělání zakončeném maturitní zkouškou.

Pro přípravu žáků v teoretickém vyučování, v odborném výcviku a pro ubytování a stravování mládeže škola využívá dva objekty v Neratovicích, dále pro odborný výcvik 8 odloučených pracovišť ve Středočeském kraji - Mladá Boleslav, Kladno, Benešov, Nymburk, Čáslav, Lužná, Mělník (kadeřník) a Albert Mělník (prodavač), pro obor vzdělání kuchař – číšník pro pohostinství zhruba padesáti provozních pracovišť a dalších šedesáti provozních pracovišť pro ostatní obory.

Z historie učňovského školství obecně
Podívejme se ve stručnosti do minulosti zmíněných škol.

Historie učňovského školství na Mělnicku sahá až do 19. století a bylo by jistě zajímavé věnovat jí samostatnou kapitolu. Nás však zajímá především minulost, ale rovněž tak i budoucnost naší školy.

Rozvoj průmyslu po roce 1945 vyvolal zákonitě větší potřebu kvalifikovaných pracovníků nejrůznějších oborů. Nastává nová etapa výchovy a vzdělávání učňů.

Zásadní význam má vznik Učňovské školy na Mělníku v r. 1946, později přejmenované na Základní odbornou školu, která působila v letech 1950 –1954 a sídlila v Českobratrské ulici v nové budově postavené před válkou pro tento účel. Dnes je zde umístěna SPŠS.

Úkolem základní odborné školy byla teoretická výuka učňů. Společně školu navštěvovali učni z n.p. Spolana, cukrovarů Mělník a Kostelec n. L. a také učni různých oborů komunálních služeb. Odděleně od teoretického vyučování byla zajišťovaná praktická výuka ve střediscích pracujícího dorostu jednotlivých podniků. Není bez zajímavosti, že přímými pokračovateli tohoto subjektu se stala tři nejvýznamnější učiliště mělnického okresu, tj. ISŠT Mělník, ISŠ Mělník Pšovka a SOU Neratovice.

V roce 1952 vydala vláda usnesení o zřizování učilišť státních pracovních záloh. Ze Základní odborné školy vznikají tři samostatná učiliště na Mělníku a v Neratovicích.

SOU Neratovice
Vedení n. p. Spolana rozhodlo o vytvoření podmínek pro vznik vlastního učňovského zařízení, a tak 1. září 1952 bylo nové učiliště slavnostně otevřeno.

Odborná učiliště státních pracovních záloh zajišťovala přípravu učňů komplexně: teoretickou výuku, praktickou přípravu i výchovu a činnosti mimo vyučování. Učiliště byla řízena oblastní správou, která byla podřízena ministerstvu práce a sociálních věcí.

Neratovické učiliště, které bylo umístěno v objektech bývalé továrny SANA, připravovalo učně v oborech provozní lučebník, laborantka, provozní zámečník a provozní elektromontér.

V systému státních pracovních záloh byla výuka zajišťována do roku 1957, kdy byla odborná učiliště usnesením vlády převedena k mateřským podnikům, kterými byla řízena.

Teoretickou výuku řídí a zabezpečuje ministerstvo školství. Zlepšila se kvalita výuky, materiální zajištění odborné přípravy i vybavení škol. Stoupají požadavky na rozsah, hloubku a obsah odborných znalostí učňů. Učiliště rozšiřuje podle potřeb podniku strukturu učebních oborů a pro potřeby podniku zajišťuje přípravu žáků i prostřednictvím dalších učňovských zařízení i v jiných učebních oborech, např. zedník, mechanik regulační techniky, soustružník, mechanik elektronik, automechanik, potrubář, truhlář apod.

Zvyšujícím se nárokům už objekty tehdejší školy nestačí. Proto je rozhodnuto o výstavbě nového areálu, který by plně vyhovoval požadavkům moderní školy. V roce 1965 byla zahájena nová stavba v sousedství Spolany a v roce 1968 byl komplex tří pavilonů pro teoretické vyučování, tělocvičny, pavilonu laboratoří a dílen předán do užívání. Rovněž probíhala i dostavba areálu za pomocí pracovníků školy a žáků – výstavba sportoviště, úpravy terénu, vybudování učeben – ČJL, ELT, dílny pro elektroniku, učebny a skladové prostory v dílnách.

K další změně v systému školství, která zasáhla především učňovské školy, došlo v roce 1972 usnesením vlády, na jehož základě došlo k přestavbě stávajících učebních oborů a zavedení oborů studijních zakončených maturitní zkouškou. V polovině 70. let se začala zřizovat střední odborná učiliště poskytující vzdělání jak ve studijních oborech, tak i v oborech tříletých a dvouletých.

V neratovickém učilišti zahájili experimentální výuku ve čtyřletém studijním oboru provozní chemik v roce 1975 a na základě dobrých výsledků bylo v roce 1981 zřízeno střední odborné učiliště. Do výuky byly postupně zavedeny nový studijní obor - chemik operátor se zaměřením na průmyslovou chemii a učební obory - mechanik opravář pro stroje a zařízení a elektromechanik pro rozvodná zařízení. Začal se postupně zvyšovat počet žáků připravovaných i pro jiné organizace.

Rozšiřování oborů s sebou přineslo také zřízení další laboratoře, odborných učeben pro obory elektro, nových dílen např. pro svařování a dalších zařízení.

V letech 1981- 1991 se v učilišti připravovali v oboru provozní chemik také občané vietnamské národnosti. Od roku 1987 měli absolventi učebních oborů s chemickým, strojařským a elektrotechnickým zaměřením možnost získat v nástavbovém studiu při zaměstnání úplné střední odborné vzdělání.

V době, kdy škola slavila 40 let od svého založení, dochází k dalším změnám jak ve vedení školy, tak i ve skladbě oborů.

Objekty školy v areálu u Spolany postupně chátrají, potřebují nové střechy, okna, je zde nevyhovují topení a řada dalších nedostatků. Proto bylo rozhodnuto v roce 1992 o adaptaci bývalého domova mládeže v centru Neratovic na školní budovu pro potřeby teoretického vyučování. Během dvou let zde byly vybudovány nové učebny, odborné učebny pro psaní na stroji a PC, kabinety. Učebny byly malé, ale moderně zařízené.

V červnu roku 1994 nastalo stěhování úseku teoretického vyučování do zrekonstruované budovy bývalého domova mládeže ve Školní ulici. V této době se v SOU vyučovaly obory: elektromechanik, mechanik opravář pro silniční motorová vozidla, mechanik opravář pro stroje a zařízení, dále zedníci, instalatéři, obor klempíř, malíř – lakýrník, dobíhal obor chemik laborant.

Po přestěhovaní do nových prostor byl otevřen nový učební obor určený především dívkám – technicko administrativní pracovník.

Vedle učebních oborů zde studovali také studenti v denním nástavbovém studiu v oborech provozní elektrotechnika a provozní technika a nástavbové studium chemického směru. V původním areálu v ulici Ke Spolaně sídlilo vedení školy s ekonomickým a provozním úsekem. V provozu byly pouze dílny, chemické laboratoře a tělocvična. Celý areál stále více chátral. Finančních prostředků na celkovou rekonstrukci se nedostávalo a postupně ubývali i žáci. Nejvýraznější byl výpadek ve školním roce 96/97, kdy první ročníky středních škol zůstaly v důsledku další školské reformy prázdné. Počet žáků se pohyboval kolem 210.

Vláda vyhlásila projekt optimalizace školství, jehož důsledkem mělo být rušení škol neperspektivních, slučování škol s podobným zaměřením, vytváření velkých celků, které by ušetřily finanční prostředky i pracovní síly. Do sítě škol pro optimalizaci bylo zařazeno také Střední odborné učiliště v Neratovicích.

ISŠ Mělník Pšovka
Vraťme se ještě jednou do minulosti, tentokrát v Mělníku.

Historie učňovské školy v Mělníku – Pšovce sahá opravdu daleko. Škola byla součástí kláštera od jeho založení, a proto není divu, že se do budovy kláštera v roce 1953 po několik století trvající přestávce opět vrátila. Stalo se tak poté, co byla zrušena Základní odborná škola v Mělníku.

Jedním z přímých pokračovatelů ZOŠ se stalo i Učiliště státních pracovních záloh Mělník – Pšovka. Jeho hlavním zaměřením byla příprava učňů různých oborů komunálních služeb.

Budova, do níž se škola přestěhovala, byla v té době opravdu ve velmi žalostném stavu. Zdi už téměř bez omítky, bez oken, střechy děravé, ve většině místností byly vytrhané podlahy, z nádvoří bylo smetiště. Byl to jistě velký rozdíl proti moderní budově v Českobratrské ulici.

Na opravu školy stát vynaložil velké prostředky. Škola dostala nová okna a podlahy, byla opravena střecha, z venku nový kabát, byly vybudovány učebny, místnosti pro odborný výcvik, kabinety, správní místnosti, jídelna s kuchyní a také pokoje žáků, sociální zařízení a koupelny.

Brigádnickou prací vznikl malý lehkoatletický stadion s běžeckou dráhou a doskočištěm, vedle školy na školní zahradě také hřiště na házenou, košíkovou a volejbal. Později byla postavena nová tělocvična a v bývalé hospodářské budově vznikla dílna pro přípravu zámečníků.

Na opravě školy se podíleli velkou měrou sami učni z oborů zedník, dlaždič, zámečník, ale také brigádníci z řad zaměstnanců.

Škola poskytovala širokou nabídku oborů - zedník, dlaždič, zámečník, pekař, sedlář, košíkář, prodavač potravinářského zboží, prodavač smíšeného zboží, aranžér. Pro obor dlaždič to byla jediná škola v celé republice, pro řadu dalších jediná ve Středočeském kraji

V roce 1966 Učňovská škola řízená Středočeským krajským národním výborem, zajišťovala teoretickou výuku pro téměř 700 žáků. Protože díky další školské reformě v polovině sedmdesátých let klesla věková hranice žáků, kteří přicházeli ze základních škol z 8. tříd již ve věku 14 let, byla v některých oborech prodloužena učební doba na 40 měsíců. Tím se zvyšují nejen požadavky na výuku, ale především na prostory. Učebny v původním klášteře již nestačí potřebám školy, a proto se zřizují další učebny v objektu na „Klášterské“ a vyučování probíhá i v místnostech kina na Pšovce. Ani tělocvična nestačí a žáci chodí cvičit do tělocvičny základní školy a bývalé sokolovny. Výrobní praxi si žáci odbývali u svého podniku, se kterým měli uzavřenou smlouvu. Až do roku 1980 je zřizovatelem školy stát prostřednictvím svých správních orgánů.

Od 1.7.1980 se píše další kapitola z bohaté historie školy.

Z učňovské školy, která zajišťovala teoretické vyučování pro celou řadu oborů, vzniklo Střední odborné učiliště místního hospodářství Mělník – Pšovka.

Kromě kadeřnic se zde učili také kuchaři – číšníci, prodavačky pro smíšené i potravinářské zboží, zedníci. Každý rok se zde připravovalo na 700 učňů.

Nejdelší tradici a současně největší počet učnic měl učební obor kadeřnice, ve kterém se připravovaly dívky pro potřeby celého Středočeského kraje. Zřizovatelem SOU byl odbor místního hospodářství Středočeského KNV a učiliště bylo součástí Okresního podniku služeb Mělník. Bylo rozhodnuto o ukončení výuky oboru zedník a kuchař - číšník. Zájemci o tyto obory byli soustředěni do specializovaných učilišť v jiných městech. Na Mělníku zůstaly prodavačky pro potravinářské zboží a pro smíšené zboží a především kadeřnice.

Obor kadeřník – holič procházel řadou změn, z nichž nejvýznamnější bylo zřízení odborného pracoviště pro první ročník kadeřnic přímo v budově školy. Odborný výcvik 2. a 3. ročníků byl zajišťován v 16 místně odloučených pracovištích při okresních podnicích služeb ve Středočeském kraji. Tím došlo ke sjednocení odborného výcviku a zkvalitnění odborné přípravy.

V roce 1981 byla zahájena v rámci učiliště výuka ve střední škole pro pracující se studijním zaměřením na vlasovou kosmetiku. Škola si tak připravovala kvalitní mistrové odborného výcviku pro jednotlivá odloučená pracoviště v 16 městech celého kraje.

V roce 1988 byl zrušen Okresní podnik služeb v Mělníku a učiliště zůstalo krátce bez provozovatele. Po řadě jednání se stal novým provozovatelem Městský podnik služeb Mělník.

Roky 1989 - 1990 byly dobou obrovských změn nejen ve společnosti, ale také ve školství.

Po období nejistoty, kdy nebylo zcela jasné, kam bude směřovat učňovské školství, začíná fungovat od 1. ledna 1991 učiliště jako samostatná příspěvková organizace a jeho zřizovatelem se stává ministerstvo vnitra ČR. Opět mají největší zastoupení kadeřnice, ale učí se zde i prodavačky a po kratší přestávce zase kuchaři – číšníci. Absolventi všech oborů dostávají možnost pokračovat v nástavbovém studiu zakončeném maturitou. K tradičním oborům se řadí nový obor - rodinná škola - určený dívkám, které mohly školu ukončit buď závěrečnou zkouškou, nebo pokračovat ve studiu k maturitě. Tento obor postupně získal zaměření ekonomické pro drobné podnikání.

Do osudů školy však zasahují restituce. V březnu r. 1992 byly budovy školy předány do vlastnictví p. Lobkowitze a škola se stává nájemcem.

29. 9. 1993 zaniklo Střední odborné učiliště a byla zřízena Integrovaná střední škola Mělník Pšovka. Zřizovatelem je pro změnu ministerstvo hospodářství ČR. V nástavbovém studiu mohli žáci pokračovat v oborech vlasová kosmetika, provoz obchodu a provoz společného stravování. Vzhledem k tomu, že řada studentů po maturitě na naší škole pokračovala ve studiu na vysokých školách a úspěšně je zakončila, můžeme se s jistou dávkou hrdosti za tímto obdobím ohlédnout.

Bohužel poslední roky samostatné existence školy s sebou přinášejí také řadu problémů.

I když škola dostala novou střechu, vznikly odborné učebny techniky administrativy a výpočetní techniky, učebna stolničení a průběžně byla škola v rámci možností vybavována novým zařízením a pomůckami, velkým problémem bylo vytápění školy a domova mládeže. V některých třídách a pokojích bylo historické topení v podobně násypných kamen, někde byla kamna plynová a v části budovy ústřední topení. Ze zdí starého kláštera dýchala nejenom historie, ale také vlhkost. Finanční prostředky na vybudování nového domova mládeže se do školy nedostaly a nový majitel také neměl velký zájem na zlepšování školního prostředí.

Přestože se vedení školy od počátku 90. let snažilo najít pro školu vhodnější prostory přímo na Mělníku a vyřešit tak obtížnou situaci, záměr se nezdařil. Proto bylo navržené sloučení tří škol v roce 1998 i pro školu na Pšovce řešením jejího problému. Mnohým se sice vidina dojíždění do Neratovic příliš nezamlouvala, ale toto řešení se časem ukázalo jako změna k lepšímu.

SOŠ Neratovice
Třetí součást nového komplexu - Střední odborná škola v Neratovicích vznikla jako Rodinná škola Neratovice v roce 1991, kdy se jevila potřeba vytvořit vhodný typ školy pro průměrně nadané dívky, které neměly zájem o studium na gymnáziu nebo odborných školách.

V Neratovicích působilo pouze SOU chemické s obory určenými především chlapcům a svou působnost teprve začínalo osmileté gymnázium.

Od prvního roku existence školy se potvrzovala potřebnost tohoto typu školy, zejména pak po zavedení oboru rodinná škola – ekonomicko administrativní služby.

Počet studentek se postupně zvyšoval až do školního roku 1996/97, kdy došlo k poklesu vzhledem k zavedení povinného 9. ročníku na základních školách, a tím k výpadku prvních ročníků na školách středních. To byla pro malou školu těžká rána.

V tomto roce dochází také ke změnám organizačním, mění se vedení školy, ze školy odešla zástupkyně ředitelky a později i ředitelka školy. Další zásadní změnou bylo zrušení studijního oboru Rodinná škola. Mění se název školy na Střední odborná škola a je zaveden nový studijní obor: veřejnosprávní činnost.

Následující školní rok probíhal ve znamení změn, které s sebou přinesla situace v našem školství. Škola byla zařazena do programu optimalizace sítě škol. Přes veškeré úsilí nového vedení a všech pracovníků školy se nepodařilo uhájit samostatnou existenci SOŠ.

SOŠ v Neratovicích sídlila v budově bývalé mateřské školky, kterou městský úřad zrekonstruoval pro potřeby střední školy. Nájem, který škola městu platila, byl z velké části znovu investován do budovy školy, takže škola byla pěkně a moderně vybavená a plně sloužila potřebám školy. Její součástí byla i dobře fungující školní jídelna.

Přestože škola počtem žáků patřila k malým, její mimoškolní činnost rozhodně malá nebyla.

Studentky se pravidelně zúčastňovaly soutěží rodinných škol, předmětových olympiád, sportovních soutěží. Pravidelně navštěvovaly divadelní a filmová představení, výstavy, knihovny, muzea. Pořádaly besídky pro děti z mateřských škol, maturitní plesy.

Přes nedlouhou dobu svého působení škola získala dobré jméno a je jen dobře, že se stala významnou součástí nové školy.

SOŠ a SOU Neratovice

Důvody vzniku Střední odborné školy a Středního odborného učiliště Neratovice
Současná Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Neratovice vznikla z rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR z června 1998 v rámci optimalizace středního školství splynutím tří samostatných škol – Integrované střední školy v Mělníku, Středního odborného učiliště v Neratovicích a Střední odborné školy Neratovice.

Důvodů pro toto rozhodnutí bylo několik.

ISŠ Mělník, která měla v té době přes 500 žáků ve třech základních oborech vzdělání a rodinné škole, sídlila již od roku 1953 v prostorách starého kláštera na Pšovce. Ten už kapacitou a zejména podmínkami pro výuku a ubytování žákyň v domově mládeže nesplňoval požadavky pro moderní školu, navíc byl objekt kláštera vrácen jako restituce Lobkowiztům a škola zde byla tedy v nájmu.

Na Mělníku se nepodařilo nalézt vhodný objekt pro umístění školy i s domovem mládeže, a tak bylo rozhodnuto přestěhovat školu do Neratovic.

Neratovickému učilišti ubývalo žáků a rovněž disponovalo nevyužitými prostory v areálu u Spolany, které měla využít právě ISŠ Mělník Pšovka. Zařazení bývalé SOŠ do optimalizačního programu bylo způsobeno shodným zaměřením studijního oboru jako u ISŠ Mělník Pšovka. Závažným důvodem optimalizace byla také možnost ušetřit finanční prostředky a pracovníky.

S jistou nadsázkou se dá říci, že se kruh uzavírá.

Školy, které vznikly ze společného subjektu Základní odborné školy a existovaly v různých podobách téměř 46 let samostatně, se k sobě opět vracejí, aby vytvořily moderní odbornou školu navazující na nejlepší tradice středního odborného a učňovského školství.

Průběh existence nového subjektu
Všechny tři školy, včetně té nejmladší, prošly během své existence řadou významných proměn a reforem. Jistě však každý vidí, jak obrovské změny nastaly právě v letech společné historie.

V červnu v roce 1998 bylo tedy rozhodnuto o splynutí škol a přemístění školy ze Pšovky do Neratovic. Aby se mohl záměr uskutečnit, bylo nutné nejprve zajistit ubytování pro 80 dívek a urychleně připravit dva pavilony v areálu neratovické školy v ulici Ke Spolaně.

Pro domov mládeže byla pronajata a zrekonstruována dvě patra v ubytovně TJ Spolana Neratovice v Kojetické ulici. Vzniklo ubytovací zařízení s kapacitou 80 lůžek, které bylo předáno do užívání v listopadu 1998.

U Spolany byly provedeny menší opravy a vymalovány učebny, a tak se mělnická část školy mohla začátkem listopadu za vydatné pomoci všech žáků a zaměstnanců přestěhovat do nového sídla. Pravidelné vyučování bylo zahájeno 11. 11. 1998.

Podmínky však stále nebyly ideální. Se začátkem zimy se objevil velmi vážný problém v podobě špatného topení, které se nedalo řádně regulovat a navíc bylo velmi hlučné. Také v tělocvičně byla zima, silně do ní zatékalo a byla tam poškozena parketová podlaha. To byly úkoly, které bylo nutno řešit nejdříve.

Ve Školní ulici bylo zřízeno ředitelství a ekonomický úsek a probíhala tam teoretická výuka žáků kovo oborů, chemiků a oboru technickoadministrativní pracovník.

Střední odborná škola sídlila dále v bývalé školce v ulici Dr. E. Beneše. Zde byla také školní jídelna pro žáky, zaměstnance a dívky ubytované v internátě.

Prvořadým úkolem nového vedení školy bylo zajistit finanční prostředky na nutnou rozsáhlou rekonstrukci objektů u Spolany i ve Školní ulici a připravit dlouhodobý plán rozvoje školy.

Především byla nutná rekonstrukce topení – zřízení plynového topení ve všech pavilonech, v dílnách a v tělocvičně. Dále oprava střech na jednotlivých pavilonech, nové podlahy v dílnách, ale hlavně v tělocvičně.

Jelikož chemické obory nadále mělo zajišťovat učiliště v Kralupech a elektrotechnické ISŠT Mělník, bylo rozhodnuto o přebudování chemických laboratoří a učeben elektrotechniky na učebny pro teoretickou výuku, učebny jazykové, psaní na stroji, odbornou učebnu pro kadeřnice, školní cvičnou kuchyň s restaurací a barem pro kuchaře – číšníky. Vznikly nové kabinety pro učitele. Prostředí se postupně vylepšovalo.

Menší úpravy byly provedeny také v části ve Školní ulici. Nejvýznamnějším projektem bylo otevření kadeřnické provozovny ve Školní pro výuku kadeřnic 1. ročníku.

Nezapomnělo se ani na odloučená pracoviště kadeřnic v Čáslavi, Nymburce, Mladé Boleslavi, Benešově, Lužné, na Kladně a v Mělníce.

V květnu 1999 proběhly maturitní zkoušky posledních ročníků oboru rodinná škola. Nadále se bude maturovat v oboru veřejnosprávní činnost a v nástavbovém studiu.

Dá se říci, že rok 1999 byl velmi úspěšný, všechny plánované akce se podařilo uskutečnit.

Velmi cenná je skutečnost, že se na budování školy svou prací podíleli žáci prakticky všech oborů, nejvíce však zedníci, instalatéři, elektrikáři a klempíři pod vedením mistrů odborného výcviku.

V dalším roce byla dokončena přestavba pavilonů v areálu vedle Spolany, vznikla nová kapacita pro téměř 150 žáků, proto bylo rozhodnuto o přestěhování úseku teoretického vyučování ze Školní ke Spolaně. Od 30. června 2000 jsou všechny tříleté obory vzdělání pohromadě. Přes prázdniny proběhly stavební úpravy ve 2.a 3. patře ve Školní a budova byla částečně navrácena jejímu původnímu účelu. Od nového školního roku zde zahájil provoz domov mládeže pro 60 dívek. Umístěním do vlastního objektu ušetřila škola za pronájem a provoz ročně cca 800 tisíc.

Úkolem pro rok 2001 bylo obnovení provozu školní jídelny v domově mládeže, kde vzniklo také pracoviště pro odborný výcvik učňů kuchařů – číšníků. Je přestěhována SOŠ z pronajaté budovy do nově upravených uvolněných tříd v přízemí a v 1. patře objektu ve Školní ulici. V učilišti se dokončuje plynofikace, pokračuje se v opravách střech, je sem přemístěno ředitelství školy, připravily se prostory pro přestěhování ekonomického úseku. K 1. 4. 2001 došlo k převedení školy na nového zřizovatele – Středočeský kraj.

V roce 2002 se podařilo vedení školy zajistit další potřebné prostředky na dokončení rozsáhlé přestavby školy. Uskutečnila se výměna oken v areálu Spojovací, dokončuje se oprava střech se zateplením na jednotlivých pavilonech, zateplení budov a vylepšení vzhledu novými fasádami. Máme vybudované nové hřiště, škola byla vybavena novými elektronickými psacími stroji, zřízena další učebna informatiky s novými počítači a připojením na Internet. V objektu Školní se pokračuje v opravách fasády, střech, dochází k výměně dveří a k opravám nebo výměně oken. Rokem 2002 byly ukončeny změny v rozmístění jednotlivých součástí školy.

V roce 2003 došlo k zateplení a k výměně oken u tělocvičny, rovněž v objektu Školní byla provedena výměna střechy a oprava fasády na hlavní budově.

Po dlouhých 5 letech existence nového subjektu se podařila zahájit výstavba vlastní vrátnice do školy v objektu vedle Spolany. Této práce se ujali žáci oboru vzdělání zedník. Od 1. 9. 2003 je nový vjezd a vrátnice v provozu. V objektu Školní jsme za finanční pomoci města Neratovice opravili chodníčky kolem budovy.

V roce 2004 se pokračovalo v opravách pavilónů v objektu Spojovací, letos přišel na řadu pavilón dílen, a to výměna stávajících oken za plastová. Dále byla po stavebních úpravách a drobných nákupech otevřena svářečská škola pro naše žáky i cizí zájemce. Rovněž jsme získali statut autoškoly a v oblasti SIPVZ statut Informačního centra.

V oblasti výchovně vzdělávací došlo k vyřazení z rejstříku školy oboru vzdělání technickoadministrativní pracovník.

Rok 2005 byl ve znamení drobných oprav a zajištění nového vybavení učeben a provozoven pro odborný výcvik. Byla provedena oprava venkovního osvětlení v prostorách pavilónů v ulici Spojovací, oprava kanalizace v objektu Školní, byla vytvořena nová učebna výpočetní techniky s 15 novými PC s 1 PC kantorským, byly zakoupeny 2 interaktivní tabule, pro ochranu majetku byl pořízen kamerový systém, dále pro účely evidence pracovní doby zaměstnanců elektronický docházkový systém, byla provedena oprava školního zvonění apod. V odborném výcviku došlo v dílnách a na kadeřnických provozovnách k rozsáhlé obměně vybavení. V oblasti nabídky oborů bylo požádáno o zařazeni oboru vzdělání do rejstříku školy operátor skladování.

V roce 2006 byly provedeny další opravy a nákupy pro výchovně vzdělávací proces. Došlo k dokončení oprav sociálního zázemí v zeleném a ve fialovém pavilónu. Pro obor vzdělání instalatér bylo zakoupeno zařízení pro názornou ukázku alternativního vytápění a ohřev vody, a to prostřednictvím solárního systému. Dále byla pořízena topenářská stěna, rovněž pro obor instalatér. Byla zakončena výměna osobních automobilů. Na konci kalendářního roku byla zahájena oprava sociálního zázemí ve žlutém pavilónu. V objektu Školní byla vyměněna další část oken.V oblasti výchovně vzdělávací bylo vyřazeno z rejstříku školy odloučené pracoviště pro obor vzdělání kadeřník z důvodu nedostatečného zájmu Benešov.

V roce 2007 byla zahájena 1. část oprav a údržby objektu dílen odborného výcviku, a to zateplením budovy s novou fasádou do modré barvy. Dále byla provedena oprava dlažby v šatnách objektu Školní. Od září 2007 probíhá výstavba 2 garáží v objektu Spojovací. V září 2007 bylo požádáno o rozšíření nabídky oborů vzdělávání do školského rejstříku – Silniční doprava, Hotelnictví a turismus, Informatika v ekonomice v denní formě studia a o obory v dálkové formě studia Vlasová kosmetika, Společné stravování, Provoz obchodu a Veřejnoprávní činnost.

Současná podoba školy
Sídlem SOŠ a SOU Neratovice je objekt Školní 664, 277 11 Neratovice. Tuto část školy navštěvují žáci oboru vzdělání veřejnosprávní činnost, dále se zde nachází pro 60 dívek ze vzdálených míst domov mládeže. V tomto objektu se uskutečňuje i odborný výcvik 1. ročníků oboru vzdělání kadeřník a kuchař – číšník pro pohostinství. Rovněž zde nalezneme školní jídelnu pro domov mládeže a pro dojíždějící žáky. Největší součástí školy je objekt Spojovací 632. Zde probíhá teoretická výuka všech tříletých oborů vzdělání a v dílnách a v odborných učebnách i odborný výcvik tříletých oborů vzdělání strojírenského, stavebního zaměření, a to v 1. ročníku, u některých oborů vzdělání i ve 2. ročníku.

Odborný výcvik je prováděn na pracovištích školy pod dozorem učitelů OV (kadeřník, prodavač – smíšené zboží, zedník apod.). Na provozních pracovištích jsou žáci vedeni instruktory OV (klempíř – strojírenská výroba, instalatér, automechanik, kuchař – číšník pro pohostinství apod.). V oboru vzdělání veřejnosprávní činnost je prováděna odborná praxe na smluvních pracovištích ekonomického zaměření. Ve všech jmenovaných oborech je výuka zajišťována učiteli všeobecně vzdělávacích a odborných předmětů a učitelů OV s náležitou kvalifikací odbornou i pedagogickou. Pro výuku v obou objektech jsou využívány kmenové třídy a odborné učebny. Škola má k dispozici 4 učebny výpočetní techniky s PC Pentium IV s připojením na Internet, 4 odborné učebny pro psaní strojem, učebnu stolničení a vaření, odbornou učebnu pro nácvik kadeřníků, 2 multimediální učebny s dataprojektorem, s PC, s interaktivní tabulí a s vizualizérem, k dispozici je i hřiště a tělocvična. Od školního roku 2004/2005 škola disponuje vlastní svářečskou školou (strojírenské obory vzdělání mají možnost získat svářečský kurz) a autoškolou (u oboru vzdělání automechanik a klempíř – strojírenská výroba je povinným předmětem „Řízení motorových vozidel“).

Na závěr malého výletu do historie lze říci, že současná škola, která prošla řadou velkých změn, je připravena vychovávat dobré řemeslníky, pracovníky služeb a gastronomie i úřednice pro dvacáté první století.

Ředitelé působící ve školách od roku 1952 do současné doby:

Od vzniku jednotlivých škol do 31. 8. 1998: 

ISŠ Mělník 

Koubek Bohuslav 
Hlavatý 
Pazdera Jan 
Kopejsko Josef 
Gillar Antonín
Podzimek Miloslav
Mgr. Holec Miloš

SOU Neratovice
Novotný František
Velička Zděněk
Hruška Josef
Paeddr.. Hovorka Zdeněk

SOŠ Neratovice
Mgr. Nováková Zdeňka
Mgr. Mrzílková Lenka

Od 1. 9. 1998 do současné doby: 

SOŠ a SOU Neratovice

Ing. Hrejsová Marcela


 
 

SOŠ a SOU Neratovice 2006 - 2014©